Autorka ve své próze otevírá působivý a šokující příběh. Ač je neobyčejně dramatický, před čtenářem se vynořuje nepřímo - prostřednictvím dopisů, které si vyměňují dva přátelé. Dopis po dopise sledujeme přerod jednoho z hrdinů, obchodníka s uměním a liberála amerického typu, v nadšeného nacistu. Silný námět, neobvyklá forma a dokonalá pointa.
Již první uveřejnění v americkém časopise Story v září 1938 vyvolalo menší senzaci. Dnes se toto drobné dílko ve světě dožívá zasloužené renesance a nového úspěchu. Bestseller v nejlepším slova smyslu přeložený do šestnácti jazyků.
Příběh byl v roce 1944 zfilmován, scénář napsala sama autorka a film získal Oscara.

Sotva překvapí, že první uveřejnění prózy Adresát neznámý v americkém časopise Story v září 1938 vyvolalo menší senzaci. Za jménem Kressmann Taylor se skrývala spisovatelka Kathrine Taylorová, jíž vydavatel vymyslel mužsky znějící pseudonym (Kressmann bylo autorčino dívčí jméno), protože mu na ženu příběh připadal příliš drastický.
Toto lapidárně hutné vylíčení téměř překotného přerodu čtyřicetiletého Němce (původně umělce a později úspěšného obchodníka s uměním, společníka amerického židovského partnera, rovněž pocházejícího z Německa) z liberála amerického typu, který po první světové válce prožil ve Spojených státech čtrnáct let, v nadšeného nacistu, nepochybně šokovalo. Do Ameriky samozřejmě přicházely zprávy o událostech v Německu po příchodu Hitlera k moci. Leč i v Evropě si zpočátku jen málokdo uvědomoval nebo si byl ochoten připustit, jak zapůsobila hrůzná hitlerovská demagogie v poraženém Německu, které se ještě jen pozvolna zotavovalo z poválečné bídy, když je zasáhla celosvětová hospodářská krize. Zprávy o pronásledování Židů ve jménu čistoty rasy, eliminování všech protivníků nastupujícího režimu nejen na levici, ale i mezi junkery (k noci dlouhých nožů došlo jen několik měsíců po skončení našeho příběhu), pálení knih a celých knihoven, destrukce univerzit, inscenovaný požár Říšského sněmu a následný proces s údajnými viníky, pokládali mnozí lidé za přehnané.
Autorka dokázala tento vývoj přesvědčivě ukázat v několika málo dopisech. K přeměně přispívá i touha zachovat si společenský vzestup, umožněný, ta ironie, v Americe nashromážděným majetkem. I měnící se styl dopisů, počínaje oslovením, dosvědčuje přeměnu pisatele. Jeho někdejší americko-židovský či židovsko-americký obchodní partner a milovaný přítel se mu stává potvrzením nacisty – a antisemity obecně – šířeného názoru, že Židé jsou bolákem na těle každého národa, v jehož středu žijí. Ve své přeměně v pravověrného nacistu a ze strachu před společenskými důsledky jakéhokoliv styku s Židy je Schulse ochoten obětovat i svou někdejší velkou lásku, mladou nadanou herečku a sestru přítele a obchodního partnera. Odmítá veškerý osobní styk s bývalým přítelem a nadále obchodním partnerem, peníze z amerického (a židovského) podniku však přesto bez problémů přijímá.
Tato drobná próza se teprve nedávno dožila zasloužené renesance (vyšla několikrát knižně v Americe a v Anglii v době svého vzniku, do Evropy se pro vypuknutí války už nedostala; naposled vyšla v USA v roce 1995) díky francouzskému nakladatelství Éditions Autrement v Paříži. Jeho majiteli se dostalo do rukou nové vydání této prózy z roku 1995 a rozhodl se okamžitě vydat její francouzský překlad, čímž jí otevřel cestu do světa.

Mne tato knížka zaujala ještě z jednoho a po mém soudu závažného důvodu – vyvrací teorie o výhradně pasivním lamentování Židů a jejich neschopnosti či neochotě se bránit, bojovat, vracet rány. I Schulse prohlašuje v jednom ze svých dopisů, že právě tato neschopnost bojovat je jednou z příčin pogromů.
Max Eisenstein, obchodník s obrazy v dalekém San Francisku, který se nemůže za dané situace k Německu ani přiblížit, se rozhodne pro nesmírně rafinovaný způsob, jak pomstít milovanou sestřičku, kterou tak krutě a sobecky obětuje její jediná životní láska – Max brilantně předvede, že i slovo může být smrtící nebo téměř smrtící zbraní.
Čtenář by neměl zapomínat, že děj se odehrává v roce 1934 a že kniha byla napsána v roce 1938. I to mluví pro autorčinu jasnozřivost i vypravěčské umění. Události druhé světové války – vzpoura ve varšavském ghettu, účast nejen ve spojeneckých armádách, ale i v odboji, v partyzánských hnutích atd., příkladů je víc než dost – antisemitskou pověru o židovské pasivitě mnohokrát vyvrátily.

Dagmar Steinová
překladatelka

novela / nezkrácená verze na 1 audio CD / celková délka nahrávky 56 min
Nahrávka vznikla podle knihy Kressmann Taylor - Adresát neznámý vydané nakladatelstvím Academia v roce 2003 / Copyright 1938 by Kressmann Taylor © C. Douglas Taylor, 1966 / z anglického originálu Address unknown, vydaného v roce 2001 nakladatelstvím Washington Square Press, přeložila Dagmar Steinová / translation © Dagmar Steinová, 2003 / čte Marek Eben a Ivan Trojan / režie Jan Jiráň / hudba Dominik Renč / zvuk, střih a mastering Martin Dušek / ilustrace na obálce René Magritte, Infinite Gratitude, 1963 © ADAGP, Paris 2009 / design © Ondřej Fučík / produkce Karel Černošek, Josef Burkovský a Jan Jiráň / nahrálo Tympanum v Praze v červnu 2009 ve studiu Svengali / partnery nahrávky jsou společnosti Meibes s.r.o., IMG a.s. a Aletheia s.r.o.